Přejít k obsahu stránky
Aktuality

Učitelka může být při výuce osobou veřejného zájmu, která proto musí strpět vyšší míru veřejné kontroly a společenské kritiky

Nejvyšší soud ČR se v usnesení vydaném dne 4. 3. 2026 pod sp. zn. 25 Cdo 860/2025 zabýval otázkou, zda je zveřejnění jména, podobizny a zvukového záznamu projevu učitelky pořízeného během výuky zpravodajským médiem neoprávněným zásahem do zákonné ochrany osobnosti. Rozhodnutím navazujícím na ustálenou judikaturu konstatoval, že se o neoprávněný zásah nejedná, neboť učitelka v posuzovaném případě vystupovala jako osoba veřejného zájmu a vyjadřovala se k událostem, které jsou taktéž záležitostmi veřejného zájmu. Zveřejnění údajů o učitelce je v takovém případě v souladu se zákonem, protože jde o přiměřený zásah do ochrany osobnosti na základě zpravodajské licence.

Nejvyšší soud se v řízení zabýval dovoláním bývalé učitelky druhého stupně základní školy. V dubnu 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu, se v hodině českého jazyka vyjádřila k válce na Ukrajině; namísto faktů žákům sdělovala dezinformace často prokazatelně šířené ruskou propagandou, mj. o tom, že „v Kyjevě se nic neděje“. Když ji žáci konfrontovali s odlišnými informacemi z veřejných médií, vyjádřila se mj. k nestrannosti zpravodajství České televize, o níž tvrdila, že je „vázána na miliardáře S.“ Žáci z hodiny tajně pořídili zvukovou nahrávku, kterou předali rodičům a vedení školy. V návaznosti na to vydalo dne 15. 4. 2022 zpravodajské médium Seznam Zprávy článek popisující výroky učitelky během výuky. Článek vycházel z obsahu nahrávky a bylo v něm zveřejněno jméno a příjmení učitelky, její podobizna, údaj o škole, v níž byla učitelka zaměstnaná, a také samotná nahrávka.

Učitelka podala žalobu, ve které se domáhala odstranění údajů z článku na webových stránkách, uveřejnění omluvy a peněžitého zadostiučinění z důvodu neoprávněného zásahu do ochrany osobnosti. Toho se mělo médium Seznam Zprávy dopustit zveřejněním údajů, jež bylo podle jejího názoru v rozporu se zákonem. Soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl a jeho rozhodnutí bylo následně potvrzeno i odvolacím soudem. Proti oběma rozhodnutím podala učitelka dovolání k Nejvyššímu soudu.

V dovolání učitelka argumentuje tím, že ačkoliv je pedagogická profese ze své podstaty veřejná, nelze osoby, které ji vykonávají, automaticky považovat za osobu veřejného zájmu, jež jsou povinny snést vyšší míru kritiky. V daném případě má být její veřejné působení omezeno na osoby, s nimiž při výuce přichází do styku, nikoli na celou veřejnost. Dovoláním napadená rozhodnutí soudů jsou proto nesprávná, zveřejnění údajů o její osobě spolu s nahrávkou v médiích je v rozporu se zákonem a nelze podřadit pod tzv. zpravodajskou licenci podle § 90 občanského zákoníku.

Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že učitelka naplňuje znaky osoby veřejného zájmu, protože za takovou osobu lze považovat v zásadě kohokoli, kdo zastává roli ve veřejném životě, včetně osob, které se do takové pozice dostanou na základě svého chování. Takové osoby současně ve vztahu ke kritice jejich činnosti požívají nižší ochrany než osoby soukromé sféry. Povolání pedagoga je přitom spojeno s jeho veřejným působením, přičemž to, jak pedagog vede výuku, podléhá kontrole veřejnosti, zejména pokud informuje o věci veřejného zájmu. Vzhledem k tomu, že v tomto případě učitelka informovala o konfliktu na Ukrajině, který soud shledal věcí veřejného zájmu, požívá pedagožka nižší ochrany ve vztahu k přípustnosti uveřejnění informací o svém profesním působení a jeho hodnocení.

Pořízení záznamu učitelky bez souhlasu podle soudu splňuje podmínky zákonné licence, protože učitelka vystoupila ve věci veřejného zájmu, záznam byl pořízen k ochraně právem chráněných zájmů žáků podle § 88 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. Jeho následné použití bylo učiněno k informování veřejnosti o tom, jak učitelka jakožto osoba veřejného vede výuku, čímž splňuje parametry použití na základě zákonné licence ke zpravodajským účelům podle § 89 občanského zákoníku. Nejvyšší soud se dále shledal, že zásah do ochrany osobnosti zveřejněním údajů a nahrávky v médiích byl přiměřený. Nejvyšší soud se zcela ztotožnil s rozhodnutími nižších soudů a dovolání odmítnul.

Odkaz: Vyhledávání - Nejvyšší soud